Městys Krucemburk
-

Dějiny Raneckých železáren

Staré Ransko se připomíná jako kolonizační osada Ronwald při Liběcké stezce již v roce 1362. První písemná zmínka o železářském hamru v Ransku je pak z roku 1393. Od roku 1470 jsou uváděni jako majitelé hamerníci Jakub a jeho bratranec Petr, v roce 1485 Hanuš a Petr. Roku 1491 hamr koupil Nikl Pivrle za 1250 kop míšeňských grošů. Do poloviny 17. století následuje řada dalších hamerníků.

V té době pracují také hutě v blízkém Sobíňově a Železných Horkách s tehdy moderními pecemi dýmačkami. I v Ransku zřejmě došlo k modernizaci tavicích pecí. V roce 1623 koupil polenské panství rod Ditrichštejnů. Kníže Ferdinand po zjištění výskytu železné rudy nechává postavit v Ransku v letech 1667–77 vysokou pec podle štýrského vzoru.

Stoupající spotřeba železných výrobků v tureckých válkách pak vtáhla i zdejší železárny do výroby munice. Vyráběly se hlavně 12 a 24librové koule, granáty, střelný prach. V roce 1695 činila výroba střeliva 1214 centnýřů. Vyrábělo se také nejrůznější hospodářské nářadí – klíče, hřebíky apod.

Po větrné bouři z prosince 1740 nastal nedostatek paliva pro vysoké pece. Hutě v Sobíňově byly uzavřeny v roce 1742 a již nebyly obnoveny, ranské hutě ukončily výrobu kolem roku 1760.

K obnovení hornické a metalurgické činnosti na katastru Staré Ransko došlo počátkem 19. století, kdy staré provozy nahradila modernější výroba. 8. listopadu 1810 dal zemský guvernér v Praze souhlas k obnově ranských železáren, a to s podmínkou týkající se spotřeby dřeva k pálení dřevěného uhlí. K obnovení provozu byly restaurovány budovy v Ransku a v Hamrech. Domky na původním Dolním Ransku byly odkoupeny, zbořeny a na jejich místě byla zbudována vysoká pec (1811–14). Dynamicky se rozvíjející železárny přinesly velkou stavební činnost. Byla postavena kovárna, kupolová pec pro slévárnu šedé litiny, modelárna, soustružnické dílny, vrtárna. V roce 1837 byla postavena druhá vysoká pec, třetí pak přibyla v roce 1847. Zároveň byla dána do provozu další kupolová pec a velká formovna pro výrobu odlitků.

Železná ruda – převážně limonit a hematit – se v blízkém okolí obce těžila ve třech dolech a na jedenácti povrchových nalezištích. Mezi nejznámější patří důl Ranský, Gabriel, Josef, Alfréd, Mikuláš, Staroborský, Novoborský, Prokop a další v širokém okolí. Ruda se dovážela koňskými a volskými povozy. Nejvíce železné rudy se těžilo v období let 1847–55, kdy byla největší produktivita tohoto železářského komplexu. K zvládnutí rostoucích dodávek byly v roce 1828 uvedeny do provozu slévárny v Polničce. Důležitým zařízením v tomto podniku byla válcovací trať pro výrobu kolejnic uvedená do provozu v letech 1838–39.

V roce 1838 byly obě slévárny sloučeny v jediný podnik, a to „Spojené slévárny knížete Ditrichštejna v Ransku a Polničce“. Slévárny dodávaly výrobky pro vzmáhající se průmysl a železnici. Za zvláštní zmínku stojí dodávky potrubí pro výstavbu vodovodu ve Vídni, plynového potrubí pro Prahu a Vídeň a kolejnic pro železniční tratě Přerov – Olomouc a Bohumín – Krakov. Za prvotřídní kvalitu výrobků získaly železárny na výstavě v Praze v roce 1837 stříbrnou a v roce 1855 zlatou medaili, ve stejném roce pak na výstavě v Mnichově čestné uznání. V době největšího rozkvětu v letech 1850–55 pracovalo ve spojených slévárnách a hutích okolo 1500 lidí, což znamenalo, že zde byl druhý největší podnik Čech a Moravy: v provozu byly celkem 4 vysoké pece a 17 kujnících výhní s hamerskými kladivy. Větší podnik se nalézal pouze ve Zbirohu.

Nedostatek dřeva na výrobu dřevěného uhlí, nové způsoby výroby železa, ale hlavně používání koksu při tavení (Vítkovice, Kladno) zapříčinily zánik železáren. V roce 1862–65 končí výroba v Polničce, v roce 1866 jsou definitivně uzavřeny poslední dílny na Ransku. V době, kdy hutě a železárny pomalu, ale jistě zanikaly, otevírá na přelomu let 1872–73 pan Josef Janáček malou strojnickou dílnu, která je základem dnešního podniku ve Starém Ransku.

 

Fond Vysočiny

Tyto webové stránky využívají soubory cookies pro vylepšení funkcí webových stránek, analýze využívání webových stránek a cílení na návštěvníky stránek.