Rybníky u Krucemburku

Nedílnou součást české krajiny tvořily a tvoří rybníky,nedovedeme si bez nich představit jihočeskou krajinu,ani východní Čechy.Rybníky odjakživa patřily a patří do krajiny v okolí Krucemburku. Nejstarší z nich byly zakládány za dob pánů z Lichtenburka,po založení Raneckých a zdejších železáren,zakládaly se za panování císaře Karla IV.,který nařizoval zakládání rybníků a toto své nařízení zdůvodňoval zajisté moudrými slovy „Aby naše královstvi mělo hojnost vod a par".Velké rybníkyy zde byly založeny v 15-16 století (Velké Dářko v roce 1480,Řeka pravděpodobně tak6 v té době).Stalo se tomu za vlády pánů z Munsternburku a Kunštátu,potomků krále Jiřího z Poděbrad.  Ze záznamu z knihy ,,Stezka liběcká" čteme:   „Celá ta krajina od Starého Ranska,vlastně již od Hluboké ke Ždírci, Sobíňovu a Bílku byla proměněna ve velké jezero,hladinu rybniční,rozdělenou hrázemi na všechny strany směřujícími.Byla to zajímavá podivaná v té době,člověk jdoucí od Krucemburku k Bílku měl po levé straně po více jak dvě hodiny cesty samé rybníky,jeden za druhým některé veliké jako jezera v kterých se odrážela modrá obloha,zhlížely se okolní lesy a vesnice po obou stranách se prostírající.Pod hrázemi rybníků byly hamry,bylo slyšet hřmotné bouchání bucharů do tvrdé litiny a tlučení stop do železné rudy.K hamrům byl přichod po hrázích,které jako by tvořily ve vodách obrovskou síť,lid zdejši měl zde zajištěnou obživu.“ Když se projdeme krajinou kolem Krucemburku,narazíme na množství starých prokopaných hrází,které patřily k rybníkům.Některé hráze byly rozhrnuty při provádění meliorací.Půkdeme-li na podzim od Ždírce ke Krucemburku a podíváme-li se po zoraných polích kolem hrází,poznáme podle zbarvené půdy jak byl který rybník velký.Dnes nám po některých rybnících zbyly pouze jejich názvy, u některých známe i jejich výtěžnost,která se udávala v kopách kaprů. Největši ze zaniklých rybníků byl rybník Podměstský,byl na 50 kop kaprů,Řeka byla na 100 kop.Rybník Kukla po jehož bývalé hrázi vede silnice na Staré Ransko byl na 20 kop.Hráz rybníku Rváček,tvořící silnici u parku byl na 6 kop kaprů.Nad ním byl další rybník jménem Čekal,jehož bývalá hráz tvoří cestu k Intermontu. Tento rybník byl na 10 kop rybího potěru. Dle pověsti byla jejich jména dávána podle skřítků,kteří zde u Čekala na sebe čekali,u Rváčku se rvali a u Kukli na sebe kukali.Podle zbytků hrází poznáme že tři rybníky byly v Hájku jeden z nich byl obnoven.Rybník byl i pod Skalkou a dva byly v Hati.Rybníky v Hati byly rovněž obnoveny.Také hráz při cestě do Benátek nám připomíná bývalý rybník. Obnoveny byly i dva rybníky v Končinách.Mezi Krucemburkem a Vojnovým Městcem byly také dva rybníky které byly obnoveny (Zaďák a Macurák),kdežto třetí rybník jménem Dious,(nacházel se u mlýna) a v mistech kde se rozkládal je dnes vedena silnice.Jako pozůstatek po tomto rybníku nám zbyla jen hráz a splav pod mostem. Z historických záznamů víme,že byl založen majiteli Krucemburku.První písemný doklad o tomto rybníku je v zápise Davida Střely z roku 1548,kde jej nazýval Venus.Tento název se však neujal. Malý rybník je i v Binkových dolcích.Za starých dob byl krucemburský hrad opevněn náspy a hradbami a součást jeho opevnění tvořily tři rybníky.Na zdpadní straně Okrouhlík,na východní straně rybník Sádka a na straně jihozápadní rybník Dvorský.Severní stranu tvořil Vojnoměstecký potok.Z menších zaniklých rybníků to byly rybníky či spíše rybníčky Pivnického,Farský, U Špice a u bývalé Musilovy pazderny (nyni na zahradě MUDr.Voláka). Nad Hlubokou zanikl Malý Doubravník i rybník v Bílých potocích nad Řekou.Zanikl i rybník Ostrolovský , kterému musela ustoupit ves Pravnov.Zanikly rybníky u Sobíňova a Bílku.Z velkých rybníků se zachovaly pouze Velký Doubravník,Řeka,Ranský rybník,Pobočenský neboli Hamerský a v Ranecých lesích rybník Podhorský.Mnoho rybníků bylo i v sousedním Vojnově Městci.Rybník Malé Dářko,který se nachdzí východně od Krucemburku,po levé straně silnice spojující Vojnův Městec s obcí Radostín.Malé Dářko je zajímavé tím,že voda z něj odtéká do dvou řek,stokou do Velkého Dářka a odtud poté do řeky Sázavy a voda tekouci od hráze do Štířího potoka,který protéká Štířím dolem a rybníkem v něm se nacházejícím do rybníka Řeka a odtud do řeky Doubravy. Tímto jsme pohlédli do historie rybníků jejichž hladiny se před několika deseti či staletími zrcadlily a některé dosud zrcadlí v Krucemburku a jeho okolí.